Konečně pozitivně pozitivní test!

Znáte to…a možná neznáte…prostě člověk cítí, že je připraven a pustí se do toho. Někdo intenzivně sleduje ovulační kalendář, někdo tomu nechává tzv. volný průběh. U mnoha párů to padne na první dobrou. No u mnohých taky ne.

A tak jde čas. Respektive měsíce. První, druhý, třetí…ok, hlavně nepanikařit…pátý, šestý…ok, už trochu panikařit začínám. Doktorka mě uklidňuje slovy „To je normální, běžně je to tak kolem roku čekání.“

Whaaaaat? Jak normální?

Vždyť to bychom jako lidstvo už dávno vymřeli, pokud by toto bylo NORMÁLNÍ!

Uffff…po třičtvrtě roce se to podařilo, super.

„A kdy bude druhé?“

Ozve se prakticky hned po porodu. Jo, super otázka. Člověk neví, kde mu hlava stojí, tam dole je to jako po přejetí buldozeru, chuťky na druhé teda teď rozhodně nemám. Ale jak jde čas, člověku se zdá ta představa vcelku příjemnější a příjemnější.

A tak to jednoho dne začne nanovo. „To bude hned. Vždyť se to tak říká, že u prvního to nejde a u druhého ani nemrkneš“. Jo nemrkneš…po roce se mě doktorka ptá na IVF – prý přeci jen nejsem nejmladší. No, pravda, nejsem. =D Ale cítím, že IVF pro mě není cesta, takhle bych to nechtěla, na tohle se necítím.

A měsíce plynou.

Hodnotím aktuální situaci – strava, psychika, fyzická energie – vše o mnoho lepší, než před prvním těhotenstvím. To nedává smysl! Přijímám skutečnost, že se to třeba nepodaří, že třeba dvě děti mít nemám. Přestávám plánovat, co bude za pár týdnů a měsíců a pouštím se do nových věcí. Stále nic. No, asi to tak má prostě být.

V rámci svého vzdělávání jsem narazila na zajímavou metodu – Emoční kód (Dr. Bradley Nelson). Vcelku mě to zaujalo. K alternativním metodám jsem měla poslední roky blízko a hojně využívala jejich podpory. Tahle je taky zajímavá. A hlavně mi na ní bylo sympatické, že se ji můžu naučit sama podle knížky. Tak do toho jdu!

Emoce – nemoce

Metoda Emočního kódu spočívá v uvolnění „zaseklých emocí“. Jde o to, že pokud emoce přijde a nenastane její adekvátní prožití, tak v podstatě zůstane v našem těle. Jakoby se tam zasekne. Prostě se nedostala ven, a tak tam pěkně sedí.

Jasně! Přeci to je důvod, proč se snažím u syna uznávat emoce místo potlačení nebo odvedení pozornosti. Ta emoce přijde, on si ji prožije a pak zase emoce odejde. Prosté.

Takto jsme to ale jako děti většinou neměli. A jako dospělí vlastně často taky ne. A tak se emoce hromadí v těle a mohou působit mnoho problémů, od těch psychických až po ty fyzické. Ono to totiž není na vědomé úrovni, ale na té podvědomé.

Freude, Freude, na tebe vždycky dojde…

Ale jak teda poznám, jestli tam nějaká zaseklá emoce je a jak ji můžu najít? Je potřeba se trochu napojit na podvědomí. Na toto je skvělou technikou testování svalového napětí. O kineziologii slyšel asi každý – na různé podněty reaguje tělo různou intenzitou svalového napětí. Čili buď je sval pevný nebo oslabený (s nižším svalovým napětím).

Emoční kód používá tabulku 60 základních emocí. Pomocí testování svalového napětí se lze dopátrat nejen toho, jaká emoce je v těle uvězněna, ale třeba i v jakém věku vznikla (tímto způsobem člověk většinou najde i onu zátěžovou situaci, kdy emoce neproběhla tak, jak měla a zasekla se). Detailnějšímu popisu principu, na jakém metoda Emočního kódu funguje, se věnuji ZDE.

Funguje to?

Celkově mi to dávalo krásný smysl, tak jsem se do toho pustila. Asi měsíc a půl jsem pracovala se svým podvědomím pomocí svalového testu a ptala se na uvězněné emoce. Přiznám se, člověka napadá leccos…

„Dělám to správně? Opravdu to funguje?“

Těžko na tyto otázky odpovědět po přečtení knihy. Šla jsem do metody s otevřeným srdcem a bez očekávání. Vlastně nemám co ztratit – zkusím to a buď uvidím nějaké výsledky anebo taky ne.

Nečekala jsem nějaké zázraky. Ze svých zkušeností vím, že žádná metoda není všespásná. Prostě to není tak, že člověk jde k terapeutovi, tam to vše vyřeší, je hotovo, a pak je vše už jen růžové.

Ale každá jedna metoda mě vždy posunula o krok vpřed. U některých jsem viděla velké výsledky, u některých menší. Prostě asi jak komu co sedne a jak je kdo na co připraven.

To je nějaká blbost ne?

Pár dní jsem prováděla svalové testování a uvolňování zaseklých emocí. Nic se nedělo. Aź jsem narazila na to, že mám zaseklou emoci selhání cca ve 2 letech. „Co??? Ve dvou letech? A to jsem jako cítila selhání proč? To je nějaká blbost ne?“

A pak to přišlo – uvědomila jsem si, že se v té době rozvedli rodiče. V tu chvíli se mi spustil neuvěřitelný pláč. Opravdu velká vlna emocí. Plakala jsem a zároveň koukala jak „včela z jara“, protože nikdy, fakt nikdy, jakože never-ever jsem se ani na vteřinku vědomě necítila nějak zodpovědná za rozvod svých rodičů. Natož, abych to cítila jako vlastní selhání. V mém podvědomí to však bylo úplně jinak.

Po této zkušenosti jsem získala větší důvěru v tuto metodu a také v to, že danou metodu provádím funkčním způsobem. Postupně jsem uvolnila všechny emoce, které mi uvolnit šly. A po pár dnech jsem pocítila i rozdíl na těle.

Je těžké to popsat, ale jako by mi někdo celý život seděl na hrudníku. Nikdy jsem si to neuvědomila. Až do té doby, kdy jsem ten pocit už necítila. Jako bych byla o pár kilo lehčí. No, váha to neukazovala, ale ten pocit byl super. =)

„Vedlejší efekt“

Tak jsem byla spokojená, viděla jsem výsledky a říkala si, že ten můj investovaný čas opravdu za to stál. No a pak přišlo překvapení v podobě pozitivního těhotenského testu. Vtipné na tom je, že to byl vlastně takový nečekaný vedlejší účinek. Emoční kód jsem nedělala se záměrem vyřešit moje otěhotnění. Vůbec mě to ani nenapadlo. A přesto to dopadlo.

Otěhotněla jsem jen díky technice Emočního kódu? To samozřejmě s jistotou tvrdit nemůžu. Faktorů je celá řada. Ale vzhledem k tomu, že jsem nepozorovala, že by cokoli dalšího bylo jinak, jsem silně přesvědčena, že ano. Že toto pomohlo. Přestože to nebylo záměrem.

Vnímám, že po roce a půl „snažení“ by to byla až příliš velká náhoda – otěhotnět hned po dokončení odstraňování zaseklých emocí. A na náhody stejně nevěřím. =)

Po těchto zkušenostech jsem se rozhodla vstoupit do výcviku a udělat si certifikaci, abych mohla působit také jako certifikovaný praktik Emočního kódu. Později jsem si certifikaci zvýšila na úroveň certifikovaného praktika Body Code, kdy se nepracuje pouze na úrovni emocí, ale i na úrovni těla, vnějšího prostředí a energetiky.

A v rámci studia přišel jeden velký AHA moment – i dle léčitelských systémů starých kultur (např. tradiční čínské medicíny) je daný typ emoce spojen s určitým orgánem. Takový nejznámější příklad jsou játra a hněv. Mé nejčastěji uvolňované emoce patřily k orgánům rozmnožovací soustavy a oblasti žláz. What a surprise, že? =) Najednou vše krásně zapadalo.

Metody Emoční kód (Emotion Code) a Body Code vnímám jako skvělé techniky pro práci s emocemi. Věřím, že dokáží podpořit na cestě každého, kdo chce pracovat na svém lepším životě. A jsem vděčná, že po dokončení certifikace ji budu moci zprostředkovat i dalším lidem, kteří to budou potřebovat a budou o to stát.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

Prohlášení: Tento článek není míněn jako zaručená metoda k otěhotnění. Jedná se o mou vlastní autentickou zkušenost, kterou jsem chtěla sdílet.

Jsem certifikovaný praktik metod Emoční kód, Body Code a Belief Code. Pomáhám lidem osvobodit se od tíhy starých emocí, dosáhnout rovnováhy v těle a změnit nežádoucí podvědomé vzorce tak, aby žili více v lehkosti a radosti. Jsem také zakladatelkou projektu Sebe-vědomá máma. Můj příběh si přečtěte zde. >>
Komentáře
  1. Sandra napsal:

    Krásně napsaný článek a věřím, že to funguje a může pomoci.

Napsat komentář: Lenka Szásziová Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů