Teorii pěti jazyků lásky představil ve své knize Gary Chapman. Jedná se o to, že pro každého je projevem lásky něco trochu jiného. A často to, jak lásku projevujeme my, jiný člověk jako projev lásky nevnímá a naopak. Pokud o existenci těchto rozdílů víme, pak jsme si vědomi nejen toho, co udělá radost nám a podpoří nás, ale i jak projevit lásku například svému partnerovi tak, aby to jako projev lásky plně vnímal.
Gary v knize vysvětluje, že existuje pět základních jazyků lásky, které lidé používají ke vyjádření své lásky k ostatním:
Pojďme se na jednotlivé jazyky lásky podívat trochu blíže.
Slova ocenění a ujištění jsou slova, která vyjadřují lásku, ocenění a uznání. Patří sem slova chvály, uznání, povzbuzení, laskavé vyjádření a další. Chtějí slyšet, že jsou milováni a oceněni, a to často a jasně. Pro někoho mohou být nejdůležitější slova „Miluji tě“, zatímco pro jiného mohou mít větší význam slova ocenění jako „Oceňuji, co pro mě děláš“ nebo „Jsi pro mě velmi důležitý/á“.
Bdělá přítomnost je čas strávený plným soustředěním na druhou osobu bez rozptylování. To může znamenat vyčlenění času na sdílení zážitků, hluboké rozhovory, sdílení společných aktivit, nebo jen společné ticho. Lidé s tímto primárním jazykem lásky chtějí cítit, že jsou pro druhého prioritou, a že jim druhý věnuje svou plnou pozornost.
Dárky jsou dalším jazykem lásky. Pro některé lidi může být dávání a přijímání darů základním způsobem, jak vyjádřit a přijímat lásku. Dary nemusí být velké nebo drahé, ale měly by být výrazem lásky a péče. Pro některé lidi může malý, ale promyšlený dárek vyjadřovat lásku lépe než tisíc slov.
Skutky a služby jsou konkrétní činy, které někdo dělá pro druhého jako vyjádření lásky. Mohou to být věci jako vaření, úklid, péče o děti, oprava věcí v domácnosti, nebo jiné aktivity, které ukazují, že někdo myslí na druhého a chce mu ulehčit život. Pro některé lidi je právě tento způsob vyjadřování lásky nejhlubší a nejautentičtější.
Fyzický dotyk může zahrnovat držení za ruku, objetí, polibek, pohlazení, nebo jen být fyzicky blízko u druhého člověka. Fyzický dotyk může být mocným způsobem, jak vyjádřit lásku a některé lidi to cítí hlouběji než jakýkoli jiný jazyk lásky. Fyzická blízkost může vést k hlubokému spojení a pohodě.
V tématu partnerského soužití je tato metoda vcelku známá. Ale ona funguje obecně. A krásně funguje i na děti.
Jako rodiče se totiž často soustředíme na dávání dětem toho, co nám samotným v dětství chybělo. Je to také ale to, co Tvé dítě potřebuje a ocení? Je to to, co bude vnímat jako projev velké lásky k němu? Nebo se to mine účinkem, protože prostě potřebuje ještě něco jiného?
Mým jazykem lásky jsou slova ocenění a ujištění. Kdežto moje maminka má velmi silný jazyk lásky skrze dárky. Pro ni jsou dárky velmi důležité a sama vidí jako velmi důležité takto lásku projevovat. A upřímně – dlouho jsem nechápala, proč pořád dostávám něco, co vlastně ani moc nepotřebuju a potřebovala bych úplně něco jiného – nedárkového. =)
Dnes vím, že to máme každá jinak a respektuju to. Snažím se její obdarovávání vnímat jako její projev velké lásky. A zároveň dávat pozornost tomu, že být obdarována je pro ni také projevem lásky k ní.
Pokud nevíš, jaký jazyk lásky je pro Tebe ten primární, pak je volně na internetu k dispozici test. Ten ale dítěti samozřejmě vyplnit nedáš. =) Nicméně můžeš své dítě pozorovat – co mu opravdu dělá radost? Kdy se dítě s Tebou cítí podpořeno, šťastné a naplněné? Je to když dostane dárek? Nebo spíš když mu plně věnuješ pozornost po nějaký časový úsek? Potřebuje podpořit slovy?
Prosím nechápej to tak, že každý má jen ten jeden jazyk lásky a ostatní projevy jsou mu tak nějak jedno. Je to o tom, že dítě některé věci preferuje. A pokud se mu jich nedostává, pak je z toho frustrované, protože se cítí nedostatečně milované (protože je milované jiným způsobem a s jiným projevem, než by potřebovalo).
Takže pokud má máma jazyk lásky fyzickou blízkost a její dítě bdělou přítomnost, pak ho věčné tulení asi moc nenadchne. Určitě budou děti, které se budou rády tulit, ale k té spokojenosti a pocitu milovanosti budou holt potřebovat např. i tu bdělou přítomnost. A pokud ji nedostanou, mohou si to vyložit jako nedostatek lásky, přestože my bychom ho nejraději utulili, aby se cítilo milované.
Máme možnost s tím pracovat, pokud tu informaci máme a jsme ochotni vyjít v této potřebě dítěti vstříc. Gary mluví o tzv. naplnění nádoby lásky. Jde o to, že čím více budeme projevovat náklonnost relevantním jazykem lásky pro toho konkrétního člověka, tím víc se bude ten člověk cítit milován, bude ochotněji spolupracovat a i lehčeji přejde období, kdy tato jeho potřeba naplněná není.
V knize Gary zdůrazňuje, že porozumění a mluvení jazykem lásky partnera může zlepšit a posílit vztah. Každý z nás má jiný jazyk lásky, kterým se cítí nejvíce milován a oceněn. Rozumění tomuto jazyku a schopnost ho „mluvit“ je klíčem k silnějším a hlubším vztahům.